Přítomní: 0 čtenářů 0 mobilní
(550 let)
Brána zdejší byla významným bodem města. Začínala tu Královská cesta a celých 456 let ji míjely korunovační průvody směřující do svatovítské katedrály.
Původně tu byla brána sv. Ambrože, kterou vystřídala brána Horská, od níž vycházela cesta do Hory Kutné. Když staroměstské hradby pozbyly významu, zpustla i Horská brána a začali jí říkat Odraná. Panovník i konšelé ji viděli jako ostudu města, když si chátrá u Králova dvora, kde toho času sídlil Vladislav Jagellonský. Musela k zemi a nahradit ji měla obdoba Staroměstské mostecké věže. Stavět ji začal 20. 3. 1475 zednický mistr Václav, jehož nahradil zkušený Matyáš Rejsek z Prostějova. Dostala jméno Nová, začínala 9 m pod úrovní dnešního terénu a měřila 42 m. Protože se Vladislav nastěhoval na Hrad (1483), věž nedokončili a zvažovalo se její zboření. V polovině 18. stol. sloužila jako skladiště střelného prachu, odtud brána Prašná. Po obléhání Prahy Prusy (1757) byla poničena, výzdobu z ní odstranili roku 1799. Dnešní podobu jí dal v letech 1878–1886 architekt Mocker a vzorem byla opět věž Staroměstská mostecká. Průčelí do Hybernské zdobí sochy Karla IV. a Přemysla Otakara II. se znaky říše, Lucemburska, Čech, Niska Rakous, Moravy a Štýrska. Průčelí do Celetné vévodí Jiří z Poděbrad a Vladislav II. se znaky Čech, Slezska, Moravy, Dolní Lužice, Dolních Uher a Slezska. Rezidence Králův dvůr z roku 1380 sloužila jako sídlo do roku 1484, poté střídala majitele i účel až do položení základního kamene Obecního domu 21. srpna 1905.
Josef Grof, foto © Luděk Sládek a Ai
Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.
© 2025 Pražský přehled
Publikování či další šíření obsahu www stránek prazskyprehled.cz bez vědomí redakce není slušné a odporuje autorskému zákonu.
Často jsou tu zveřejněny také materiály třetích stran, kde jejich další šíření je možné pouze se souhlasem redakce KAM po Česku. Děkujeme za pochopení.
